Španělské království, které se rozkládá na ploše větší než 500 000 kilometrů čtverečních, je rozděleno do 17 regionů, takzvaných autonomních společenství (comunidades autónomas). Ta se dále dělí na provincie, kterých je po celém Španělsku padesát. Další dvě provincie, města Ceuta a Melilla, leží na území severoafrického Maroka a mají statut autonomních měst.

Mimo území pevninského Španělska se prostírají ještě dvě souostroví – Baleárské ostrovy (Islas Baleares) a Kanárské ostrovy (Islas Canarias), obě známá i českým rekreantům, kteří s oblibou navštěvují tamní rezorty.

Město Madrid je nejen hlavním městem celého Španělského království, ale také hlavním městem stejnojmenné provincie, která jako jediná tvoří Madridské autonomní společenství. To bylo původně součástí Nové Kastilie, ale po pádu diktátorského režimu generála Francisca Franca bylo 1. března 1983 kvůli velkým ekonomickým a demografickým rozdílům odděleno. Předseda regionální vlády dnes sídlí v budově bývalého poštovního úřadu (Real Casa de Correos) na náměstí Puerta del Sol.

Pro každého, kdo by se chtěl španělskou geografií zabývat podrobněji, aniž by jednotlivé regiony – svérázné svými kulturami, podnebím, rázem krajiny i lidskými charaktery, bude bez jejich procestování a prožití na vlastní kůži poněkud tvrdým oříškem i jen zapamatování jednotlivých jmen autonomních společenství. Poznat drsné severní kraje lze třeba prostřednictvím jedné z dvanácti větví Svatojakubské cesty, kterou se k hrobu svatého Jakuba Staršího v katedrále v Santiagu de Compostela, ubírají ročně desetitisíce poutníků. Tato hlavní větev, která vede například přes francouzské město Le Puy-en-Velay, odkud sem první doloženou cestu na počest svatého Jakuba  vykonal v roce 951 francouzský mnich, spojuje s Compostelou ostatně i české poutníky.