Archiv pro měsíc: Říjen 2014

Les vzpomínek

Nezařazené

Když do rozlehlého parku Retiro vstoupíte velkou ulicí Calle de Juan XII, která sem vede od nádraží Atocha, a dáte se doprava, otevře se před vámi po chvilce výhled na pietní místo, kopeček osázený 22 olivovníky a 170 cypřiši. Stromů je přesně 192 a mají připomínat stejný počet obětí pumových útoků na příměstské vlaky, které přijíždějí právě na největší madridské vlakové nádraží.

Malý lesík, který se stal přirozenou součástí parku Retiro stejně jako jeho rozlehlé zahrady už o několik století dřív, se původně jmenoval Les nepřítomných, ale madridská radnice posléze rozhodla, že památku zemřelých při otřesném útoku na španělské dopravní prostředky lépe uctí název Les vzpomínek (El Bosque del Recuerdo), neboť přeživší i rodiny obětí namítali, že zemřelí jsou ve vzpomínkách napořád přítomni.

Obklopuje ho potůček, který má symbolizovat život. Otevřen byl slavnostně 11. března 2005, přesně rok od tragédie, za účasti španělského krále Juana Carlose I. a jeho ženy královny Sofie a představitelů dalších 20 zemí. Během ceremoniálu nikdo nepronesl projev a vůbec se mluvilo velmi málo: na oběti se vzpomínalo pěti minutami ticha, jen v pozadí hráli mladí violoncellisté Ptačí píseň od Pau Casalse.

http://pravdu.cz/teroristicky-utok/jueves-11-m-deset-let-od-utoku-v-madridu

Casa Museo Lope de Vega

Pamětihodnosti

Dům, ve kterém žil jeden z nejvýznamnějších španělských literátů Félix Lope de Vega posledních pětadvacet let svého života (od roku 1610), stojí v ulici pojmenované po jeho kolegovi Miguelu de Cervantesovi. Jde o budovu s číslem popisným 11, v níž na návštěvníka dýchne zachovalá atmosféra zlatého věku 17. století zahrnující dobová umělecká díla (zapůjčená obrazárnou Prado), nábytek, příslušenství i knihovnu a spisovatelovy práce, studie a rukopisy. Staré křeslo v pracovně jako kdyby Lope de Vega opustil před chvilkou.

Dům postavený v roce 1578 koupil Lope de Vega v roce 1610 za 9 000 realů a žil v něm se svou druhou ženou Juanou Guardovou. Po jejich smrti dům zdědila dcera, vnuk ho ale v roce 1674 prodal. Posledním majitelem před současnou Královskou španělskou akademií byl Antonio Garcia Cabrejo, který v roce 1931 zemřel bez dědiců. Dům byl po částečné rekonstrukci o čtyři roky později prohlášen za národní kulturní památku a zpřístupněn veřejnosti. V 70. letech se rekonstrukce chopil Fernando Chueca Goitia, který jednotlivé pokoje přestavěl tak, jak mohly v 17. století skutečně vypadat: je tady například kuchyň, pracovna a ložnice. Nesměla tu chybět ani zimní zahrada, protože Lope de Vega rád zahradničil a o svém koníčku se často zmiňoval ve svých pracích.  V 90. letech se oprav dočkala i fasáda, takže dnes je dům Lope de Vegy skutečnou chloubou Las Huertas.

Nejvyšší budovy

Fakta

Dvacítka nejvyšších budov v Madridu. První čtyři, bezkonkurenčně nejvyšší mrakodrapy, tvoří společně Cuattro Torres Business Area v ulici Paseo de la Castellana.

Během několika let se ale žebříček změní protože v současné době je v Madridu plánováno nebo rozestavěno několik dalších výšových staveb.

  1. Torre de Cristal (dokončena 2008) | 53 pater | výška 250 m
  2. Torre Caja Madrid (2008) | 45  | 250 m
  3. Torre Sacyr Vallehermoso (2008) | 52 | 236 m
  4. Torre Espacio (2007) | 56 | 224 m
  5. Torre Picasso (1988) | 43 | 156 m
  6. Torre de Madrid (1957) | 37 | 142 m
  7. Torre Europa (1985) | 30 | 120 m
  8. Edificio España (1953) | 26 | 117 m
  9. Torre Colón (1976) | 23 | 116 m
  10. Puerta de Europa I (1996) | 26 | 114 m
  11. Puerta de Europa I (1996) | 26 | 114 m
  12. Banco de Bilbao (1981) | 31 | 108 m
  13. Ministerio de Comercio (1979) | 25 | 100 m
  14. Torre Titania (2011) | 21 | 94 m
  15. Torre de Valencia (1970) | 30 | 94 m
  16. Telefónica Building (1929) | 14 | 88 m
  17. Torre Mahou (1989) | 22 | 85 m
  18. Condado de Treviño 2 (1980) | 26 | 84 m
  19. Entrerrios Apartments (1973) | 25 | 82 m
  20. Puerta de Chamartin (2006) | 22 | 81 m

Španělská královská akademie

Pamětihodnosti

V roce 1713, před více než třemi sty lety, vznikla z iniciativy Juana Manuela Fernándeze Pacheca (1650–1725), markýze z Villeny a vévody z Escalony, instituce, jejímž cílem bylo dohlížet na čistotu oficiálního španělského jazyka, tzv. kastilštiny. Dodržení celistvosti gramatiky, slovní zásoby a pravopisu přitom nebylo jednoduché – španělsky se mluví na několika kontinentech a s ohledem na postupující dekolonizaci v mnoha částech světa bylo těžké španělštinu lingvisticky podchytit. Pacheco, který se stal prvním ředitelem Španělské královské akademie (Real Academia Española, RAE), si to uvědomoval, a tak se zasazoval o vydání velkého slovníku španělštiny. K tomu ale došlo až po jeho smrti, šest svazků vyšlo v letech 1726 až 1739. V roce 1771 pak vyšla první významná příručka španělské gramatiky.

V následujících letech a desetiletích vznikly pod záštitou RAE nebo nezávisle na ní latinskoamerické akademie, které jsou dnes sdruženy ve společné asociaci.

Impulsem k založení jazykové akademie Španělska se stala její francouzská kolegyně, kterou už v roce 1635 založil kardinál Richelieu. Už rok po jejím založení španělskou akademii schválil tehdejší král Filip V. Současná RAE má několik výborů, které se pravidelně scházejí. Zvláštním výborem je výbor pro zachování domu slavného španělského spisovatele Lope de Vegy.

Z:\MEDIA\FOTOGRAFIE\2012_05_09\DSC_3005.JPG

Budovu RAE najdete jen kousek od Prada, v ulici Calle Ruiz de Alarcón, která je souběžná s Paseo del Prado.

WEB: http://www.rae.es